Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po šiestich rokoch z Holandska pozdravujú tamojší najväčší „fanúšikovia“ ľahkého remesla. Piaty dlhohrajúci album „From Crotch To Crown“, vonku od februára 2014, nahrala ešte komplet holandská zostava, v súčasnosti však skupinu popri Patrickovi Oosterveenovi (basa), Nielsovi Adamsovi (vokály) a Martijnovi Moesovi (gitary) tvoria aj dvaja Briti – Doug Anderson (bicie, o.i. UNFATHOMABLE RUINATION) a sólový gitarista Michael Phillip Barber.
Tlupa, posadnutá víziami, ktorých realizácia by ich dostala na dlhé roky za mreže, narúbala desať kusov krvavého, brutálneho a priamočiareho death metalu v európskom štýle. Vedú náklepy, do toho temné, zlovestne harmonické pomalšie pasáže a celý materiál nesie silný vplyv klasikov žánru a 90. rokov. PD ale neznejú ako spolok nostalgicky nariekajúci za starými časmi, produkcia je mocná, úderná a death metal zohavovačov má poriadny ťah a švih.
V nejednom gitarovom riffe neskrývane počuť, že bez SLAYER by sme death metal tak, ako ho počujeme tu, proste nemali. A celkovo je jedna z poprednejších holandských smrti zasvätených svoriek dôstojným predstaviteľom toho DM žánru, ktorý hrali alebo hrajú DERANGED, VOMITORY, SEVERE TORTURE. Stavajú aj na základoch, z ktorých slušný kus albumom „From Beyond“ vybudovali MASSACRE. Energia, chytľavé riffy, klasické sóla, kvalitný hlboký i revaný Nielsov vokál, proste ukážkový, tak akosi nestarnúci esenciálny death metal.
8 / 10
From Crotch To Crown (2012)
Descendants Of Depravity (2008)
Left In Grisly Fashion (2005)
Embalmed Madness (2004)
Deeds Of Derangement (2003)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Willowtip Records
Stopáž: 41:26
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
